Na pulty knihkupectví se chystá nová kniha od jedné z duchovních matek projektu Spisovatele. Se odehrává v jejím fantastickém světě Podmoří. Když bohové z Aze zničili svět na Souši, stvořili si nový pod mořem - ponuré místo osvětlované mechanickým sluncem. Po tisíciletích, během nichž v Podmoří. Po hravé odbočce Hladových přání se Tereza Matoušková.

Tak jo, je čas to tu zabalit. Přesunula jsem své tygří drápání z blogu. cz sem, ale ten transfer jaksi neprospěl vnitřnímu spojení mezi mou hlavou, klávesnicí a zmíněným blogem. Fak jsem se snažila, ale z četnosti mých příspěvků zde můžete tušit, že se jednalo o záležitost vyloženě maniodepresivní. Berte to tak, že když tygr vyroste, že ho taky přestěhujou do novýho výběhu. Je to tak i se mnou.

Hrozně ráda bych napsala něco, co není klišé. Co je smyslem mého života? Milion ot.

Probírala jsem se opět z nostalgie starými texty a hlavně e-maily. Ráda si s lidmi píšu klasické dopisy a e-maily už dnes pozvolna též získávají ten mírně archaický nádech. Co dělat, když si pták zláme křídla.

Pro přehlednost si sem chci hodit článek, kam budu dávat odkazy na mé recenze jinde, což momentálně znamená na Světech literatury. Za větší část názvů vděčím šéfredaktorce, v této oblasti mé vyjadřovací schopnosti krutě selhávají. Jak že se vlastně dělá umění. Šifry, zaprášené knihy a geniální programátoři z Googlu v jedné próze.

Vezmi i touhu, strach,. Bez studu vem si to. Ty jsi to, pro co žít budu. Jsi lék na duši,. Ber si, co hrdlo ráčí. I já ti vše ponesu. Svět nikdy nebyl bez růží. A přeju Vám jen to nejhezčí.