Kapitola 57 - Na seznamu uprchlíků.

Letos v mém prvním bytě. Kdyby mi někdo letos či minulý rok řekl, že ještě někdy přidám článek na blog, tak bych se mu vysmála.

A s těmi modrými konečky prstů jsem si zatím neporadila. Jen jsem si nalakovala nehty, aby se mě pořád lidi neptali, jestli už jsem mrtvá, nebo co mi je. Nebo jestli nemám svetr nebo jestli nechci loka z placatky. Až budu jednou stará a vetchá. Obložím se stovkami krásných knih. A budu chodit parkem a městem. A poslouchat, jak život umí být. A můj milý, až bude starý,. Prý chce být asi převozník.

Neznámý vojín chvílemi kleje a nemluví spisovně. Nepovedená cesta - část druhá.

Už před nějakým rokem jsem udělal tři nové skiny pro blog, ale kvůli spoustě jiné práce na blogu i jinde nebyl čas, aby se umístily do administrace. Přišlo mi škoda, aby zůstaly nevyužité, a jelikož s koncem měsíce v Jyxu končím, uveřejním je alespoň tady na blogu - snad někomu udělají radost. Možná jste si všimli, že v levém sloupci přibyla položka galerie.

A já se jej marně. D moll je akord vzpomínek. Co klesá až na dno. Míst s dávno zašlými sny. Si rozrýváš prsty i struny. Jako jazyk o slova, oči o světlo. A jako lásku o lidi. D moll jak skladká únava. Na ty už moc místa není.

Zahraj své sny a vyzpívej svá přání. V zásadě nic, ani sch.