A s těmi modrými konečky prstů jsem si zatím neporadila. Jen jsem si nalakovala nehty, aby se mě pořád lidi neptali, jestli už jsem mrtvá, nebo co mi je. Nebo jestli nemám svetr nebo jestli nechci loka z placatky. Až budu jednou stará a vetchá. Obložím se stovkami krásných knih. A budu chodit parkem a městem. A poslouchat, jak život umí být. A můj milý, až bude starý,. Prý chce být asi převozník.

Hrozně ráda bych napsala něco, co není klišé. Co je smyslem mého života? Milion ot.

Slow down my beating heart. Chce to velkou černou tečku za timhle divnym obdobim. Dám vám vědět, kde přebývám. Poslední dobou je toho zase moc. A tentokrát se ani nedivim tomu, že mám chuť řvát jak malý děcko a kopat do všeho, co mi přijde do cesty. A vůbec není málo, že jedna holka asi potratí.