Stalo se toho hodně a zároveň nic. O půl 11 jim to jeli, objali sme se a jela sem domů. Kira si stěžuje na všechno. Neskutečně mi to chybělo ale po přečtení jednoho komentáře jsem se rozhodla se vrátit sem. No, je to .

Oblíká se a já na něj zase čekám u dveří. chladim si spálený ramena a záda o studený dřevo dveří. jak to tyvole dělá, že mu tak dlouho trvá se vykýblovat ven? Nevypadám v tom triku jak kokot? Ne, víš co? Nevodpovídej. Baví mě jen když je zadanej. Baví mě jen když sem zadaná.

Chci pít jenom proto, abych pak mohla všechno vyzvracet. A mít na chvíli alespoň. Ale všechno bych tím zase zkazila,. Stačí, že do sebe liju kafe. A zabodávám starý rezavý nůžky,. Jako bych na to už nebyla dost stará. A pak tu sedim nahá v rozepnutý pánský mikině,. Poslouchám Joy Division a říkám si,. Proč to kurva dělám,. Proč radši nejdu spát,. Že kdyby tu teď někdo byl a vyfotil mě,. Tak by to vypadalo fakt dobře,.

ZAVŘI OČI A MYSLI NA MĚ. 24 minutes ago Nusi Názory s Nusi. Nedávno jsem ve svých favs psala o BVB, no a máme tu další mou oblíbenou skupinu, Falling In Reverse. Je to také rocková skupina. 3 Vážně jsem ho tam nečeka.

Never made as a wise man. A jsem buď šťastná a pořád veselá anebo doma brečím do peřin, že jsem se zklamala. Ale už nic nebolí tolik jako dřív, jsem veselá pořád a děkuju jemu a těm ostatním, co mi tolik ublížili. Bez toho všeho by nikdy nebylo tohle. Už nejsem ten typ člověka. Má smysl psát, když bych dokola jenom opakovala, jak moc miluju svůj život? Kašlu na křivdy včerejšků, jo speciální poděkování tomu z Prahy, co se neznáme.

Ach, hrabat se v sobě, jak vznešená činnost plná překvapení. Neni to prdel, ale občas se překvapuju, na co přicházim. Jsem furt ten, kym jsem byla, když jsme se vydaly každá jinym směrem? Každej za několik let něco zažije. Furt stejný, to jo, ale nechat prostor pro jinakosti. Můj první hořkej vejlet mi dal nejvíc. Nechat ať to vzniká a bohové obživnou. Se dá zorientovat, až budeš na pokraji. Dělá to ze mě idiota? .

Dokážu si to představit v čistě platonických rozměrech. Budu na něj myslet, bude si mi o něm zdát. Ale přestanu doufat, že se někdy objeví. To je můj plán na dalších pár měsíců. Narážím jen na jediný problém, chci vedle něj usínat a probouzet se. Chci zas sledovat ty jeho vlastnosti, který jsem tak nenáviděla. Bude, že jo? Píšu, to prej pomáhá.

Proč jsem si přestala psát deník. Ahoj Ze všeho nejdřív bych chtěla poděkovat všem, co četli, snad i rádi, teda. Těm, co četli rádi, můj blog. Je to super, když vidíte, že se někdo zajímá o váš názor, něčím ho podpoří, a vyvolá prostě nějakou diskuzi. Je super i v někom vyvolat to, že o něčem začne přemýšlet. A je samozřejmě i super podpora - vlastně od úplně cizích lidí - když se v životě stane něco špatnýho. A nerada to píšu, protože je trapný vzdát se ně.

Já už na to prostě nemám. V podchodu rozflákaná flaška lacinýho vína a prázdná plátíčka všemožnejch prášků. Dokonce jsem se rozhlídla, jestli někde poblíž neleží nějaká mrtvola. Brečíme smíchy a brečíme nad tim, jak to všechno bylo super. Jak je možný, že za těch pět let jsme se skoro. Těžko uvěřit, že naše mámy byly ve dvaceti vdaný, a co děláme my? Přemýšlíme, jak vrátit zpět těch 5 let a zas dělat zakázaný věci.