O přesunu na blogspot jsem už nejednou uvažovala a vždycky mě to přešlo, ač jednou jsem už byla skutečně odhodlaná tam blog přesunout. Možná z mého facebooku víte, že o tom přesunu dost uvažuji i teď. Faktem je, že blogspot pro mě skýtá oproti blogu řadu výhod a na blogu mě už pravděpodobně drží jen to citové pouto, které jsem si k němu za ta léta vytvořila. Pořád sice trochu váhám a mám strach, že to přesunu, ale nakonec se za.

sejdete se tři nebo čtyři. znáte se, víte, kdo s kým a kdy a jak k tomu došlo, takže se nemusíte blbě ptát a ještě se snažit, aby to nevypadalo. kvalitní lampu a rezervní sklo, protože na první se šplápne, u druhýho už je tma a to třetí vám možná i vydrží na příště. Zneužívám téma týdne k vlastnímu zvracení emocí, ale víte co? V sobotu se vrátil. včera jsme se konečně viděli. přísahám, že ho nenávidím a stejně ho nikdy nedokážu .

Slouží k informování občanů o současné politické, ideové či kulturní situaci a ne, pes na skejtu do toho opravdu nepatří.

jak to říct, unaveně přemýšlející náladu.

Znáte ten pocit, když jen tak prostě ulehnete a začnete přemýšlet kdo vlastně jste a nebo, jaké máte na světe poslání a proč tu jste celkově? Myslím, že každý takto o tom přemýšlí. Třeba, ikdyž se podíváte do zrcadla, začnete nad tím přemýšlet.

Nejsem jen tak obyčejná holka.