Takže - po extrémně dlouhé době mě komentář zase donutil se ozvat - jinak bych se asi nedokopala cokoliv napsat. Pokusím se to vzít zkrátka. A už předem jsem trošku smutná z toho, co se chystám napsat. Ale myslím si že nastal čas. Ale k tomu až později. Plánovali jsme cestu do Vietnamu, kde bych poznala jeho tatínka, vzhledem k okolnostem to ale neklaplo. Nevadí, jindy! Když já se prostě neumim učit. A stejně tak se mi mění postoje k sobě samé.

Tak jsem si řekla, že udělám něco produktivního a vzhledem k tomu, že k učení se fakt nedokopu - rozhodla jsem se vás zase po dlouhý době obohatit o nějaké průlomové myšlenky. Zda-li mohu hmotu v mé lebeční dutině takto nazývat. A vyjímečně všechny mé myšlenky. Závidím vám všem, co máte teď prázdniny! Neříkám, ž.

tahle stránka obsahuje moje prožitky a dost věcí týkajících se mě. Proto prosím ty, kteří by měli nutkání moje články nebo příspěvky hanlivě komentovat, ať tyto stránky raději opustí nebo se zdrží svých komentářů. Vypovídávka, aneb miluji svou hlavu.

CLICK ON ONE OF THE PICTURES TO PLAY SONG FROM THE PRETTY RECKLESS. Tak jsem vlastně kvůli němu vzda.

Pohlcuje mě mlha a ztrácím se v šeru,. Můj život máš v rukou ty a já ti ho neseberu,. Můj vlak se zrácí v tunelu, už nikdy ho nedoženu,. Ďábel mě chce rozervat, prosí ať jdu k němu. Zjevuješ se v mých snech, jako zvěř mě lovíš. A tvá sladká tvář mě děsí,. Nevím, že sním, věřím tomu a pak. Utíkající lesem nebo s tvou mámou u stolu,. Prý jsou to jen noční běsy,. Tvý rty líbají nějakou potvoru,. Oh, love of my life,.

To much beauty for my eyes. Je to poněkud okecané téma a nyní na něj bude tolik článků, že se skoro stydím přidat k nim i tento, avšak na druhou stranu si říkám, že se není, za co stydět, vždyť je to přeci MŮJ blog.

X 1000, VĚCÍ KTERÉ MÁM RÁDA. I promised that I will came back. Po dlouhé době jsem dostala chuť podívat se, jak to vypadá na mém milovaném starém blogu. A mám z toho rozporuplné pocity. Už mám dávno jiný blog a myslela jsem, že jsem s tím takhle šťastná. Nevím, jestli to je třeba tím, že tenhle blog jsem měla mnohem dýl, ale když čtu články na tomhle blogu jsou takové upřímné, od srdce, skoro jako do deníku.

Jsem přítomností znuděna, všechno je tak ponurý jako dnešní počasí. Prostor - Takovej ten nahej pocit.