Impozantní foto ještě impozantnějšího stroje. Měla bych se divit tomu, jak jsem se vyjádřila. Držte si klobouky, míříme do doby hodně, hodně, hodně hluboko pod naším letopočtem. A teď si představujte Druhohory. Tak si sedí pěkně meteorit u PC. Se chystá to dneska našít do Planety Země.

Švihání pomlázkou a barvení vajec? Proti zahraničním tradicím pěkná nuda. NA KOMENTÁŘE ODPOVÍDÁM SEM NA BLOG. Pokud chcete, můžete mě Tady. AŤ VYHRAJE TEN NEJLEPŠÍ! Mějte se tu hezky. Asi tenhle blog budu používat na povídky a knižní výzvy, kvůli literárnímu klubu a SKB. Tak se tu mějte hezky. Kdyby někdo chtěl dál číst ty moje sračky, murova.

Nenaříkej nad temnotou ve světě, hleď raději rozsvítit světlo. Přimět někoho změnit oblíbenou značku je prý velmi, velmi obtížné. Na druhou stranu, někdy to jde celkem samo. Také jste na letních táborech čekali na balíček z domova jako na spasení? Nebyli jste zdaleka sami. No, jen to schválně zkus. A pak mi napiš, jestli dostal i Tebe.

Stála na balkóně, opřela se o zábradlí, tělem jí proběhl mráz. Poznámka první, brát si po ránu mikinu. Leno, vrátil jsem se. Elenor sebou trhla, ohlédla se. Chytla se jí nostalgická nálada a nechtěla ji pustit.

Hledáte-li blogerku Camellii, najdete ji zde. Hledáte-li nějaký jiný blog ke čtení, navštivte Moi.

Hned na začátek řečnická otázka - je něco špatně, když si i JÁ stěžuji na vedro? Ale teď k tomu, co jsem vlastně chtěla úplně původně.

Rodiče o své dcerce Matyldě říkají jen samé hrozné věci, ve skutečnosti je však génius, a oni jsou ti hloupí. Přečtěte si, jak na ně, a na zlou ředitelku školy, slečnu Kruťákovou, Matylda vyzraje, a také to, jak objeví, že má jednu zvláštní, mimořádnou schopnost. Matylda, knížka vynikajícího vypravěče Roalda Dahla, si získala srdce čtenářů na celém světě a dočkala se i filmového zpracování. Projekt 12 měsíců - Červenec 2015.

Zas tolik mi to nevadilo, protože jsem plánovala až do Vizovic chrnět. Když jsem se občas probouzela, všímala jsem si, že všechna jihomoravská městečka vypadají stejně, nebo aspoň mi to tak připadalo. Cesta utekla poměrně dost rychle a já se co nevidět ocitla ve Vizovicích na náměstí! Okamžitě m.

Barevně jdu do fialova a měla bych víc číst. Čekám až zblednu do své upiří podoby. Kdybych mohla, tak přežívám jen na Earl Grayi s mlékem a kanadských borůvkách. Seriály, knihy, filmy a lidi, co nikdy neuvidím- toť podstatná část mého života. Taky jsem úchyl na historii, klasicky neklasickou hudbu a vysoké lícní kosti. Baví mě psychologické a tajemné věci. Včerejší zítřek je dnešní nocí bez konce.