Od začátku změn a téměř i od prvního článku uběhlo osm měsíců. Za tu dobu se událo mnohé. Když jsem psala první článek, byla jsem na úplném začátku. Teď už jsem trochu pokročila. Časem se zase ozvu, jak pokračuju se svým bojem. Třeba to dodá motivaci někomu, kdo taky potřebuje zlepšit svůj způsob života, své zdraví. Babička pozdravuje a omlouvá se.

D do stanu kde celý koncert odehrál. Doufám že ještě někdy do ČR přijede. Další fotky z twitteru xD.

Je zvláštní, jak čas dokáže zabíjet i léčit zároveň. Nacházím si bílé vlasy, zároveň moje duše je klidnější. Pomalu zapomínám, co se mezi náma dvěma s pozérem stalo. Ležím a cítím se jako Mozart na smrtelné posteli - všude kolem mě rozházené noty a v uších mi zní Requiem. Počkejte, ona si čte. Malý, ale velmi hlasitý a expresivní a pokaždé rádoby vtipný či ironický. Koukne na mě v ruce drže malý předmět.