Rutina, nuda, stereotyp zabijáci vztahu. Takže jsem se konečně rozhodla co bude s blogem dál. Myslím, že teď chvíli zůstanu bez blogu, ale možná taky ne. No a tímhle se s vámi nadobro loučím. Deny či Nanashi, jak chcete.

Ahoj Nějak brzo, vím. Ale jakmile se ukázalo, že někdo přece jen zbyl, takže pokračuju vesele dál. A ano, zbláznila jsem se. A ne, nevím, kdy na to budu mít čas a trpělivost. Bez názvu, ty kravinky se mi nechce vymýšlet. Už nezbyl nikdo, kdo by tě slyšel.

Jeden člověk mi hrozně chybí a to jsem ho neviděla teprve pár dní, ale ten pocit, že ho dlouho neuvidím, mě ničí. Chci bejt s ním, chci ho obejmout, jen tak vedle něj sedět. Blázen do The sims 3.

Zde možná narazíte na nějakého potulného zombíka, který vám bude. Když tak koukám na datum posledního článku, kde jsem slibovala, že se pustím do komixů a něco tu sem tam bude, už je to rok a stalo se co? Samotným státnicím ale ještě předcházelo napsání bakalářské práce, praxe, mooooc zkoušek. no a pro mě úplně nejpříjemnější záležitost - rekonst.

Jak moc je pravda krutá? A jak moc je krutá pro vás? A pro tento blog? Těžká odpověď. Tento blog má něco málo přes dva roky a stejně je považován za neznámou uličku, zapadákov, bídov.