Pohlcuje mě mlha a ztrácím se v šeru,. Můj život máš v rukou ty a já ti ho neseberu,. Můj vlak se zrácí v tunelu, už nikdy ho nedoženu,. Ďábel mě chce rozervat, prosí ať jdu k němu. Zjevuješ se v mých snech, jako zvěř mě lovíš. A tvá sladká tvář mě děsí,. Nevím, že sním, věřím tomu a pak. Utíkající lesem nebo s tvou mámou u stolu,. Prý jsou to jen noční běsy,. Tvý rty líbají nějakou potvoru,. Oh, love of my life,.

Hrubé chyby, které děláš při péči o vlasy nejspíše i ty. Proč to píšu sem? Moje spoko.

Nebudu to tady psát jen tím že je konec ráda bych tu dala své. Blog mi k srdci nemohl přirůst mohl mi přirůst,ale nepřirostl protože to byla strašně krátká doba co jsem tu byla. Tenhle blog neměl šanci přežít u mě,já bych tu nechodila už teď špatně stíhám ten můj a od bráchy! Dobře chápu .