Zdravím vás všechny, už jsme tu druhý den - ano, hrozně to tu utíká, a představa, že v pátek jedu zase domů, mě děsí. Řešili jsme točení, oblouky a , áčko. Další trénink máme zase večer, tak doufám, že bude pokračovat ve stejném dobrém duchu, jako doteď.

Na titulek článku se, prosím, nedívejte. Nenapadalo mě nic dostatečně inteligentního. Mám ráda teplo, ale až takové teplo a až po tak dlouhou dobu zase ne. Měkne mi z toho mozek. Nemluvě o tom, že nemůžu uskutečnit svůj plán procházek po okolních kopcích, protože i chůze po rovné silnici se stává problematickou. Po čtvrt hodině na sluníčku se potím i v místech, kde bych neměla a nejradši bych ze sebe strhala oblečení, kdyby mi to společenské konvence dovolovaly.