Slovo ikona je takový permanentně znásilňovaný termín. Na nedávno vzpomínané LFŠ jím nazývali každý druhý film, herce a režiséry. To samé se běžně děje v designových časopisech o designu, v popiskách všeho druhu o čemkoli a samozřejmě architektuře se nevyhýbá rovněž. Možná jsem už tak zblblý, že lepší nadpis už nedokážu ani vymyslet. Jak si jezdím na filmové festivaly.

Bitches, bohužel teď nebudu vydávat nové články a ani designy, vrátím se co nejdřív to půjde. Je tu první balíček ze čtyř. Žádný článek, že jsem si něco objednávala znova z amazonu, protože když jsem o tom. Psala minule, tak bohužel napsali že mi nic nepošlou. Ale teď už po dvou týdnech čekání přišel první balíček s emojis šatama. Na který jsem se těšila co nejvíc. A co jsem si ještě objednala? No mě to vlastn.

Sklenice džusu s ledem, talíř melounových kousků. Ručník vlnící se na šňůře na balkóně. Brigáda až zítra- tři palety zboží jako obvykle. Nějaké kartony mlíka v akci, balíky cukru za výhodnou cenu. Nikomu nevadí, že leží na skladě. Jen pouhý týden mě dělí od toho důležitě zbytečného dne. A pak prý budu dospělá. Na krku tučnáčka, ale dospělá.

A všem ostatním půjdu po krku jen proto, abych přežil. Mílí vážení, mám tu čest vám nyní představit jakousi čtenářskou elitu v rámci post-apokalyptického žánru. Knihu knih a kult, poklad ruské sci-fi literatury. Co je do kvítečku, který zvadne. Co je do vojáka, který padne.

Po dlouhém rozmýšlení jsem se rozhodla, že přestěhuji svůj blog na blogspot a začnu od začátku, chci dosáhnout lepší kvality článků.

Imagination will take you everywhere. Ano Zase jsem vytvořila novou rubriku. Jmenuje se Jak přežít v divočině. A v budoucnu v ní snad najdete spoustu článků o všem možném, co se mně nebo mým známým stalo. Snad to bude i čtivé. Nebydlím zrovna v rušném městě a někdo by možná mohl prostředí, ve kterém žiju, označit jako. venkov - a někdy to tady vypadá opravdu jako v divočině. 9 dubna 2016 v 22.