Od poučení do příště po výlet za hranice. A jinak, jsem zase o rok starší, ale vůbec mi to tak nepřipadá. Samozřejmě jsem ty narozeniny oslavila na třikrát, s holkami doma, následně s rodinou doma a nakonec ještě se spolubydlícími v Plzni. Celkově vzato bych to považovala za vydařené slavení. Příští týden mě čeká prodloužený víkend v Budapešti, což vypadá jako fakt bezva trip. Maďarsky teda neumím ani slovo, ale snad bude stačit angličtina.

Už delší dobu mi tohle téma leží v hlavě, nevěděla jsem ale, jak ho správně uchopit. První článek je o ženě, kterou svedl ženatý soused. Druhý zdroj je internetová diskuze. Kde se maminka asi osmileté holčičky ptá, jak jí má vysvětlit, co je sex.

Znáte ten pocit, když je ve vás stále zakořeněno zrnko naděje, kterého se nehodláte vzdát, přestože je vám den co den dokazováno, že už nikdy nic nebude takové, jaké doufáte? Jak je možné, že to zrnko tam pořád je, že nezmizelo a já se nesmířila s realitou? Podzim je n.

Poněkud netypicky tohle léto trávím především doma. Nenadálá změna vyvolaná řadou událostí, kterým bych se byla bývala nejraději vyhla, nicméně mi nebyl poskytnut dostatek manévrovacího prostoru. Nebudu tvrdit, že jsem s tím dokonale smířena, a že trčet takovou dobu na jednom místě je vlastně zábava, protože okouzlení z atmosféry domácího krbu rychle opadne. Ano, často mě popadne touha zvednout zadek, zabalit si spacák a dvoje spoďáry a prostě někam vyjet.

Člověk někdy hodně dlouho bloudí a strádá, než najde. a pak kolikrát jede zas od začátku, dokola a dokola. Osud je velmi nevypočitatelná mrcha, ale kdo nic neudělá, ovládne ho.