Zatímco venku se nahřívá velké betonové peklo, já přemýšlím, jakým tématem bych obveselila mé drahé čtenáře. Na zhruba rok jsem přestala tolik číst, věnovala jsem se jiným věcem. Přečetla jsem třeba jednu knihu za měsíc, což mě štvalo. Ve druhém pololetí prvního ročníku jsem však začala intenzivně navštěvovat má oblíbená místa, knihovny. A o čtení a knihách bude dnešní článek.

Tak mě Annin článek o tom, jak přijela na Čerňák inspiroval k sepsání příběhu, jak jsem jela já za ní. No nic, jdem na to. 3 věci, kterých se Ann bojí nejvíc. 3 věci, kterých se Veri bojí nejvíc.

Seděl tam ježek, taková hromádka bodlinek - seděl a funěl.

Jak víte , dlouho jsem tady nebyla a proto jsem se rozhodla po dlouhé době napsat něco co by napadlo jenom mně. Počítám s tím že si to přečte max. jeden člověk ale to už se stává. Nechodím sem tak často jen váli tomu že za. A, Nemám náladu,čas. B, Nemám fantazii a nápady. Na co třeba koukáte? Zajímám se svět , o to co se kde děje , o to co by se dalo zlepšit , o to že nemám ráda děti atd. Přemýšlím nad věcmi co by normálního puberťák.

Nikdy nevíš, co čekat od života. Nemůžeš-li dosáhnout nebe,rozpoutej peklo. Za to jaká jsem, si můžete vy! Jak jinak bych nazvala článek, kde budu řešit lidi, kteří mi říkají jak jsem se změnila . Byla jsi jiná, teď se chváš jako kráva. Jsi jen falešná svině, co naše přátelství jen hrála. Já bych jen ráda řekla, že to není pravda. Nemůžu ale za to, že se občas nepohodneme.

And at the end of the day it is what it is. 101 cílů za 1001 dní.