Když už jsem ten student na hovno a podělávám přednášky a občas i ty semináře, tak jsem se rozhod, že si to lenošení aspoň zpříjemním poslechem ňáký příjemný hudby na bytě a možná taky změnim hudební vkus spolubydlícim vedle v pokoji, kerý pořád hrajou na nějaký zkurvený ukulele nebo co.

Napsat něco po dlouhé době je fakt hodně těžké. Nikdy nevím, čím bych vlastně měla začít a jak, aspoň minimálně, upoutat pozornost. Člověk se v jeden moment prostě ztratí a na vypsané pocity jen vzpomíná. Inspirace zamává z vlaku a na čas odjede. No díky všemohoucímu, že exitujou zpáteční jízdenky. Mám pocit, že ty tlusté čáry za určitým obdobím dělám nějak často. Ovšem, zde je další. Staří, noví, ztracení? .

Halloween - keltský svátek - v tento den se mrtví údajně vracejí na zem. Kostýmy lidé prý nosí proto, aby byli od mrtvých k nerozeznání a ti jim tudíž nemohli ublížit. V této době každý zdroj říká něco trochu jiného a nikdo nebyl ještě v prvopočátcích Halloweenu na světě, takže úplně všechno o kořenech tohoto svátku asi nikdy nezjistíme. Hej, máničko, co to na nás zkoušíš? Ale nemel, buzno.

Slyšíš, jak lámeš člověka na dvě poloviny? Otevíráš staré rány, které stále bolely. Rozřezáváš nové, které budou bolet ještě dlouho. Myslela jsem, že jsem sama. Sama na všechno uvnitř sebe. Pravý charakter lidí poznáte až ve chvíli, kdy se vše pokazí a oni Vás drží. Jsem jim za vše nesmírně vděčná. Za to co pro mě dělají.

No, co k tomu říct. Prostě si říkám, má smysl tenhle blog ještě provozovat dál? Ale Ten otazník v nadpisu znamená, že to ještě nevím jistě, takže je možný, že tady ještě někdy něco vyjde. S jídlem bez masa jsem nikd.

Za tu dobu co jsem zde nenapsala se toho moc odehrálo. Jak v hubnutí tak mimo něj. Začalabych tím, že jsem si našla přítelkyni, začala se aktivně věnovat jízdě na koni a přestala mít sebevražedné sklony, které u mě trvaly již rok. Ujasnila jsem si také, ke kterému stylu patřím. Ta doběhla sama zběsile za mnou. Dostat se na 50 likogramů. Začít více jíst, ale udržet si váhu.

Pak jsme se nějak usmířili a já byla zase šťastnější. Po nocích už jsem tolik nebrečela. Doma si toho nikdo nevšiml. Když jsme přijeli domů, tak to byl cajk. Jenže pak uviděl mojí jizvu.