Jelikož momentálně jsem v jakémsi stavu-nestavu a nedokážu ze sebe vytlačit ani odstavec smysluplného textu, zavírám krám, na pár týdnů nebo měsíců, možná na vždy. Tento stav mě velmi ničí a nevím, jak se proti němu obrnit, takže proto. A tímto uzávírám sérii tří bezduchých článků, které jsem vydala v posledních dnech. možná to nedopadlo tak, jak jste mnozí doufali, ale pro mě je to tak nejlepší, a, budu sobecká, na tom záleží nejvíce.

Právě jste se dostali na blog šílené yaoistky, co si říká Černá Kočka. Omlouvám se a děkuju za pozornost. Zdravím vás, vážení,. Potom jsem si řekla, proč jo? Víte, co je strašně divný? Jak jste si.

Věděla jsem, že to přijde. Jako časovaná bomba, jíž jsem už před několika měsíci začala odpočítávat dny, hodiny, minuty, vteřiny. Ale přesto všechno jednou musí skončit. Nemůžu oživovat něco uvadlého, mrtvého. Vím, že se nikdy nestanu tou slavnou spisovatelkou, jak jsem vždycky chtěla. Moje schopnost házet věci z hlavy na papír se kamsi vytratila. Fantazie mi zbyla, to ano,.

Ráda bych napsala,že se v posledních dnech nic zajímavého nestalo,jenže to bylo přesně naopak. Bylo toho až tolik,že se mi vlastně nic nechtělo psát,ale kupodivu jsem se přemohla něco konečně napsat. Teď nemám hodinu asi a víc,co dělat a musím trčet ve škole,tak jsem se rozhodla něco sdělit. Jinak asi budu víc přidávat obrá.

Nevravte, že som vás nevarovala. The silent echo of the feelings fills the room. As the naked body pressed against the cold wall shakes. The fear and realization are both too strong. She knows she is not good enough. And the girl, she just sits there, motionless. Unable to kill the mind. Unable to shut the thoughts.

Herec z Transformers vypadá jako bezdomovec! Co se to s ním proboha stalo? ÚNOR-měsíc. Prostě a jednoduše všechno spadlo jako když postavíte domeček z karet a necháte ho napospas malým dětem. PROTOŽE SE MI NECHCE PSÁT.