Popíšu stovky dopisů, jen abych řekla jednu větu. Bezbraná, ztracená, malá holka v podstvětí,. Směje se lidské hlouposti a v závěti,. Co píše, odkazuje všechnu krásu světu,. A tobě jednu větu,. Já vím, jsem ještě hloupé dítě,. Ale panenkám už odrostla jsem a teď bych chtěla milovat,. A vášnivě, až to skolí,. Až se celé tělo chvěje,. Aisím jenom na tvém jméně,. Co se mi to děje? Tvoje jméno na rtech bolí,.

Pozn vím, že téma týdne má trošku jiný název, ale to bych nebyla já, kdybych si něco neupravila dle sebe. Nene, já jen si jen vybírám kluky mi povahou nejblíže, tím nechci říct že jsem zlá, haha. Vzhledově jsi byl také naprosto jiný, než moji předešlí. Já miluji kluky, kteří mají oříškově hnědé oči a tmavé vlasy, ty jsi byl opět opak.

People change, people are changed. Je lákavé pohrávat si s myšlenkou, že bychom strávili den v těle někoho jiného. Touha objevit něco nového v mysli dalšího člověka, něco, co nejde vyjádřit slovy. Je to jakýsi druh pochopení, kterého nejsme jako lidská rasa schopni, pokud spolu komunikujeme jenom slovy. Protože ta jsou příliš lživá a úzkoprsá.