Jsi kousek ode mě, ale jako by jsi tu nebyl. Přestáváš mě milovat? Říkáš, že mě nikdy neopustíš, jenže proč mi to přijde tak nereálný. Nebo jo? Buď se mnou, prosím, buď se mnou pořád. Cítím se tak sama, sedím v koutě a přemýšlím nad tím, co děláš. Myslíš na mě alespoň občas. Mám chuť se zabít, nemám chuť dýchat.

Když tu ležím vedle tebe. A nech krvácet v Alenčině domě,. Tam, kde růže plakaly,. Absence, omluva a odpovědi.

Aneb o stomě v zahradě jednoho kláštera. Více, než doteď vyřknul kdokoli z nás. Kolik myšlenek musel zachytit? Jen tam tak stál a tiše poslouchal slova z duše lidí. A jaká je modlitba tohoto vzrostlého velikána? Zeptal se ho někdy někdo? Ne Nikdo se o něj nikdy nezajímal.