Jestliže je Loki bůh lži, klamu a uličnictví, pak slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti. Hekate chtěla, abych vám vyřídila, že se vrací. Jo, to jsem já. Jestli si na mě nepamatujete, no.

Víte co je láska? Láska je to dát někomu šanci tě zničit, ale věřit že to neudělá. Na úvod bych sem měla asi napsat něco o tomto blogu že? Nic moc toho není. Baví mě psát povídky a někdy ke konci roku 2013 jsem se po přečtení jedné povídky s Lokim rozhodla že proč to také nezkusit když už je to můj oblíbenec. No teď se tedy tahle kapitolovka blíží ke konci a já mohu hrdě říci že mám něco nového co budu přidávat. Tudíž o tomto blogu se dá říci že je to další blog fanouška který píše FF.

Přiznávám, že jsem to po sobě ani v celku nečetla a myslela jsem, že to sem hodim tak o víkendu. Tak mě tu zas máte, protože zbavit se mě není tak easy, jak by se mohlo zdát. jo a pozor, nespisovná mluva.

Asi je vám to jasný. Myslela jsem, že to zvládnu, ale prostě nemám čas ani číst vaše nový kapitoly, natož psát a překládat a věřte, že mě to strašně moc štve. No třeba o Vánocích napíšu nějakou vlastní jednorázovku, ale. Prostě čas teď vůbec neni, snad to pochopíte.

Nějak mi všude možně vandruje vědomí, je vážně těžké se na něco soustředit, tudíž jsem opravdu ráda, že mi k dokončení dvacáté kapitoly chyběla asi jenom poslední třetina. Tolik věcí se mi nechce dělat, a to tak moc, až jsem zvažovala, že se místo těch potřebných věcí začnu věnovat kečuánštině, jen abych se případně měla na co vymluvit. Rozhovor, na který jsme všichni napjatě čekali, ať už vědomě či ne.

Ne, dneska tady není žádný povídkový díl. Chci se Vám omluvit za nečinnost v posledních týdnech, bohužel to ještě nějakou dobu potrvá, ale už mám rozepsanou druhou část Střípků štěstí, jde to pomalu, ale jde to! Tak prosím, buďte trpělivý. V druhé polovině roku bych si přála být aktivnější, ale nevím, jak to zvládnu, mám docela zabojácké směny v práci a do toho táhnoucí se zdravotní komplikace. Časem určitě pročistím i odkazy, aby byly aktuální. Mno, už jsem přes.

Tak jsem zpátky na inside-fan-head. Mám z toho divnej pocit. Dnes jsem sem přišla s naprosto nezáživným článkem, který bude zároveň posledním na tomhle. Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych sem zase něco napsala. Přiznávám - moc se mi nechtělo. Přidávám z mobilu, sorry za formátování. Tak a je to tu - konečně vám přináším úplně poslední část The chosen - Epilog.

EC - You are here - Day 8 and 9. Den osmý a devátý, den odjezdu a loučení. EC - You are here - Day 7. Předposlední den na campu! EC - You are here - Day 6.