Praví staré přísloví, a tak se dnes pokusím přiklonit osud na svou stranu a zveřejním první článek v roce 2017. Třeba mi to skutečně pomůže a aktivita v nadcházejícím roce bude o něco větší, než tomu bylo doposud.

Druhá část jednorázové AU povídky. Po více než čtyřech měsících jsem si konečně našla na poslední chvíli trochu času na zveřejnění jednorázové povídky. Je to příběh trochu jiný, než jaké se zde obvykle doposud objevovaly, ačkoliv si právě na takových už hodně dlouhou dobu velmi ráda ujíždím. Povídku se zakončením plným fluffu.

V Krabičce se momentálně skrývá upřímná lhářka s nesplnitelnými sny zavřenými v krabičce z kartonu. Neschopná žít, neschopná umřít. Neschopná zůstat na jednom místě příliš dlouho. Nesnažte se ji poznat, přišli byste o iluze. Mohli byste ji poznat takovou, jaká je v tom nejzazším skrytém koutku duše a to je něco, co by nechtěla ani ona, ani vy sami. Slyšíte? Ustláno na rytmice slov.