Jak si ulevit, ale neublížit miminku. Přemejšlela jsem nad tím pár dní a až moc mi to tam chybí. Navíc se nehodlám omezovat lidma kolem mě, kteří neunesou názor na jejich osobu.

Jsem velice citlivá duše, co má hlavu neustále plnou myšlenek. Zatížená minulostí a bojící se budoucnosti,. Svázaná strachy, potřebující jistotu a hodně lásky. Mám spoustu životních snů, ale tučné bankovní. Ač to může znít naivně a jako klišé, chci žít tak, abych na konci. Chci žít s radostí z drobností, s láskou a upřímností, tolerancí. Věřím, že každý máme předem daný osud, ale svou. Snažím se, aby mým makeupem byl.

Během druhé poloviny prázdnin si společně vyzkoušíme tzv. Ve kterých mi můžete položit jakoukoli otázku a já se na ni pokusím odpovědět. Otázky je možné až do 10. Které nedávno prošly celkovou rekonstrukcí a získaly anglickou verzi. Kam můžete vždy směřovat veškeré své náměty, otázky, přání, přípodotky a případně i výzvy na souboj.

Ale kdo to může vědět když ona si sama ještě není jistá? Nepsala jsem dlouho. Důvod mám! Že bych se pro jednou měla na co vymluvit? Táta taky slavil padesátiny. na dvakrát a bylo to dost zajímavý. A je mi patnáct! To je jedna novinka z poslední doby. takže ta ruka byl úžasnej dárek, ještě že je levá. Protože si jí zpíval mě, aspoň to tak vypadalo.

Aby to tu dlouho nevázlo a červenec nebyl ve složkách prázdný, podělím se s vámi narychlo naším novým přírůstkem. Je to malej zabiják, od slepého koťátka agresor. Jeho životním posláním je kousat, škrábat a cupovat. Maskuje se za svou roztomilost, občas se tváří, že je hloubavý. V momentě, kdy ho pohladíte, teče krev a lítaj třísky. Je to takovej náš rosomák a mým životním cílem je nyní naučit ho se mazlit.

Co víte o ježcích, ale víte to uplně špatně. Jablka nepadají daleko od stromu.

Pravidelní čtenáři asi posledních pár týdnů tápou. Ve třinácti jsem měla o svém budoucím povolání jasno.

Chci pít jenom proto, abych pak mohla všechno vyzvracet. A mít na chvíli alespoň. Ale všechno bych tím zase zkazila,. Stačí, že do sebe liju kafe. A zabodávám starý rezavý nůžky,. Jako bych na to už nebyla dost stará. A pak tu sedim nahá v rozepnutý pánský mikině,. Poslouchám Joy Division a říkám si,. Proč to kurva dělám,. Proč radši nejdu spát,. Že kdyby tu teď někdo byl a vyfotil mě,. Tak by to vypadalo fakt dobře,.

Znáte ten pocit, když je ve vás stále zakořeněno zrnko naděje, kterého se nehodláte vzdát, přestože je vám den co den dokazováno, že už nikdy nic nebude takové, jaké doufáte? Jak je možné, že to zrnko tam pořád je, že nezmizelo a já se nesmířila s realitou? Podzim je n.