Když se ráno probudíte, nikdy nečekáte, že se vám stane to nejhorší. No, někdy není radno býti přílišným optimistou. A to je jen začátek.

Kdo by si byl pomyslel, že bude tak těžké vrátit se k blogu. Po tak dlouhé době, kdy na něj víceméně jen sedal prach, se ale špatně navazuje. Paradoxně mám tolik věcí, které bych mohla vkládat, že raději nevkládám nic. Dnes jsem však zahlédla téma týdne a mé srdce zaplesalo. Toto téma totiž odpovídá jedné povídce z mého tvorníku, a tak ji vkládám.

Jak je možné, že se na burzách prodávají obrazy za miliony? Opravdu existují lidé, kteří zaplatí takovou spoustu peněz, aby se mohli kochat originálem Kupky nebo Picassa? Kupují si to kvůli historii obrazu, protože na ně mocně působí, nebo jen proto, aby mohli obraz za pár let prodat dál? .

Moc mě to mrzí, ale trochu jsem se stěhoval. Pokud byste chtěli i nadále plýtvat svým drahocenným časem a číst moje články, najdete mě ZDE.

Copak tě maminka už od malička neučila,že lhát se nemá? Teď se můžeš místo na dárečky chystat do pekla, protože za ty lži,co jsi MI napsal tě zcela jistě odnese čert.

Vytratit se jak para nad hrncem. Nestačím se divit pri prochazeni blogu,kam zmizelo nekolik fotek? Asi tu řádil nějaký šotek Vas ostatni ovsem zdravim. Krasne obrazky,moudra i legracky. Myslenky od A do Z.