Aktuální počasí na Přimdě- ZDE. Nově spuštěné stránky o Jakubovském včelařském krmítku. Po nátěru jsem posadil střechu na desku a po stranách přišrouboval. Pak ještě rohové lišty a bylo hotovo. Ještě mě čeká finální úprava topeniště na které posadím betonovou desku jako střechu.

Reklamy, žádosti o hlasy a jiný stuff nemažu, ale ignoruju. Takže se neobtěžujte, ano? Má první yaoi povídka. Momentálně práce nad hlavu, ale snažím se udržova blog při životě. Jako každý rok mizím na tábor. Takže pokud budete mít chvíli volno, napište. Kariko, ty to máš povinně. Nebo mi napište vzkaz sem.

Pohlcuje mě mlha a ztrácím se v šeru,. Můj život máš v rukou ty a já ti ho neseberu,. Můj vlak se zrácí v tunelu, už nikdy ho nedoženu,. Ďábel mě chce rozervat, prosí ať jdu k němu. Zjevuješ se v mých snech, jako zvěř mě lovíš. A tvá sladká tvář mě děsí,. Nevím, že sním, věřím tomu a pak. Utíkající lesem nebo s tvou mámou u stolu,. Prý jsou to jen noční běsy,. Tvý rty líbají nějakou potvoru,. Oh, love of my life,.

června, to je sakra dlouhá doba na to, že jsem původně psal článek na každý týden. A proč jsem tak dlouho nic nenapsal? Asi jsem ztratil motivaci, inspiraci, nápady. Nu, i to se stává. Ale přesto jsem se dnes rozhodl napsat nějaké novinky, které se za poslední týdny udály.

X 1000, VĚCÍ KTERÉ MÁM RÁDA. I promised that I will came back. Po dlouhé době jsem dostala chuť podívat se, jak to vypadá na mém milovaném starém blogu. A mám z toho rozporuplné pocity. Už mám dávno jiný blog a myslela jsem, že jsem s tím takhle šťastná. Nevím, jestli to je třeba tím, že tenhle blog jsem měla mnohem dýl, ale když čtu články na tomhle blogu jsou takové upřímné, od srdce, skoro jako do deníku.

Právě mám za sebou naprosto parádní setkání s Rainy. Bylo to až tak moc parádní, že nevím, co bych vám o tom měla víc říct. No, jsem ztahaná jako kotě. Rozhodly jsme se společně založit blog. Tak směle do toho a šiřte to, děcka! Na svém blogu.

O přesunu na blogspot jsem už nejednou uvažovala a vždycky mě to přešlo, ač jednou jsem už byla skutečně odhodlaná tam blog přesunout. Možná z mého facebooku víte, že o tom přesunu dost uvažuji i teď. Faktem je, že blogspot pro mě skýtá oproti blogu řadu výhod a na blogu mě už pravděpodobně drží jen to citové pouto, které jsem si k němu za ta léta vytvořila. Pořád sice trochu váhám a mám strach, že to přesunu, ale nakonec se za.

Vopici jsou dva měsíce přes rok. Pořád máme ty samý auta. Já jsem teď blond máma s další tetovačkou navíc a mám nový Kingsman brejle. Do sto let starý chalupy na konci vsi, u rybníka. Two Dots Swallow mám ráda. Mám ráda tu holku, která ho psala. Od nácti přes cet, než jí život změnila blonďatá Vopice.