A ano, bude tu teď velmi často. A ano, má na triku Amones. V plíci mi kvetou lekníny. A po ránu mám prsty jako ze sna o Goliášovi. Dvě stě dvacet dva stříbrných nocí je svědkem. Tělo se štěpí od duše. A duše ho objímá ševelícím dotykem slizkých cév. A kdyby mi křídlo sýčka polaskalo hruď. A vdechla bych vánek jeho letu. Přísahám, že drahocenný čas.

Už delší dobu mi tohle téma leží v hlavě, nevěděla jsem ale, jak ho správně uchopit. První článek je o ženě, kterou svedl ženatý soused. Druhý zdroj je internetová diskuze. Kde se maminka asi osmileté holčičky ptá, jak jí má vysvětlit, co je sex.

Kdysi dávno v jedné zemi bylo nebe v noci zcela černé. Svítil tam jen měsíc, který při úplňku svítil, při zatmění vůbec. Temné noci lid děsily, světlo bylo vzícné. Modlili se k bohům, kteří nosí oheň a světlo, obávali se bohů temnoty. Rozhořčená čarodějka se tedy rozhodla odměnit muže sama. Na nebe seslala hvězdu, která měla připomínat hrdinský skutek, který tento muž dokázal. Namalovala mu ji i na ruku, aby každý věděl, kdo může z.

Je zvláštne, čo za myšlienky človeku idú hlavou počas depresie. Počas toho ako niekoľko hodín vkuse plače, odoláva pocitu vytrhať si vlasy a trieskať päsťou do steny. Raz som to vtedy skúsila vyjadriť slovne, ale v takých chvíľach nevydržím dlho sa sústrediť. Čo keď je to všetko iba pretvárka? Prečo nám už od útleho detstva vnucujú poslušnosť, pracovitosť a potláčajú v nás seba samých? Kiežby sme.

Strach, předtucha, úzkost. Naplňování osudu, dny jako cesta k dalším. Nikdy to nebylo cokoliv jiného; hledání a instinktivní cimbuří proti vnějšímu prostředí, citový anarchismus; vzpomeňte. Vidíte lidi obklopovat váš ostentativní spěch, nedokážete zpomalit, protože je třeba zabít co nejvíce času; doba pluje až příliš pomalu, aby se blbci stihli nalodit, ale co já? A co až se ztratím v nepaměti? Teď přijde něco jako zlom.

Další článek zveřejněný v nemožnou noční dobu. Protože na tyhle musím být dost unavená. Vůbec, musím být dost unavená na to, aby se tohle dělo. Nebo dost blbá, do háje! Spíš blbá, objektivně. Nikdy jsem si nedělala nic z toho, že o mě mají ostatní strach. Sama jsem nevěřila, že by mi nějak ublížil, ale jistota je jistota. Dobře, tedy spíš- ne. Tak, jak bych nechtěla. Jsem blbá, blbá, blbá! Vždycky jsem říkala, že je to hajzl.

Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu. Žiju, aneb desetinu mám za sebou. Takže, oficiálně mám za sebou první zkouškové. Doufám, že to píšu dobře. Chtěla jsem napsat článek o tom, co se teď děje, ale. Ono se vlastně nic moc neděje. Snad kromě včerejšího plesu, se nestalo nic, co by stálo za zmínku. Každopádně ve výsledku se k vám chovají, j.

Kráčím po nich, nevím kam. Nechávám se jimi pořezat do nohou. Nebo na nich možná zlehka tančím. To už vyjde skoro nastejno. Co je to bolest? Nečekala bych, že to.

V pekle kde cigarety dávají dobrou noc a závěsy zatahuje ten nejčernější humor. Neser mě nebo tě počůrám. Jo, máte pravdu, doufám, že sem kontroverzní název článku přiláká víc lidí. Nevím proč, ale zdá se mi, že jediné co se mi dnes potuluje v hlavě, jsou potencionální názvy potencionálních knih který stejně nikdy nenapíšu. O tom, jak jsem vzdala jógu po dvou minutách. Naser si do kalhot prosím.

Královka, Pěnčín, Pramen Nisy, Frýdštejn. Má kůže se roztéká,. Dlaně mám studené a hořím,. Nemlčí, směje se a vzdechy tvoří. Svět kolem nás se točí,. Pocit z tvé kůže,. Stále ve mně zůstává,. Everyone has a dark side.