Jsem se rozhodla napsat článek po . A všimla jsem si že je to docela trefný k článku týdne. Tak čtěte a bud držte huby nebo mě milujte. Člověk by řekl že po dvou měsících v ústavu, jednom tejdni na detoxu a dvou měsících v komunitě pro mládež ohroženou drogovou závislostí dostane rozum. Pokud tohle čte někdo z mého blízkého okolí, mrzí mě to, ale nemohla jsem vám to říct. Je to jedno, vše je šedé. Navždy? Hlavně si to nikdy nepíchej. Ale já ho týrám dál a .

Proč jsem si přestala psát deník. Ahoj Ze všeho nejdřív bych chtěla poděkovat všem, co četli, snad i rádi, teda. Těm, co četli rádi, můj blog. Je to super, když vidíte, že se někdo zajímá o váš názor, něčím ho podpoří, a vyvolá prostě nějakou diskuzi. Je super i v někom vyvolat to, že o něčem začne přemýšlet. A je samozřejmě i super podpora - vlastně od úplně cizích lidí - když se v životě stane něco špatnýho. A nerada to píšu, protože je trapný vzdát se ně.

O Marii Brožové jsem věděla od Kariol. Je krásně, nádherně! Jeho Žíhaná kniha mi byla milou společnicí na dlouhých autobusových cestách po Praze i mezi Prahou a domovem.

Všechno na světě se neustále mění. A bojím se, že léto nepřijde. Snad se máte všichni hezky.

Když už jsem ten student na hovno a podělávám přednášky a občas i ty semináře, tak jsem se rozhod, že si to lenošení aspoň zpříjemním poslechem ňáký příjemný hudby na bytě a možná taky změnim hudební vkus spolubydlícim vedle v pokoji, kerý pořád hrajou na nějaký zkurvený ukulele nebo co.

Herec z Transformers vypadá jako bezdomovec! Co se to s ním proboha stalo? Život se podobá knize. Jen blázen v lí letmo listuje, ale moudrý člověk jí čte pomalu a u čtení přemýšlí, protože ví, že v ní může číst jen jednou.