Ideolog pochází ze severoafrické Libye, nicméně se ve své publikaci zabývá demokracií v obecném smyslu a ponouká revoluci ve všech světových zemích, nikoliv jen ve své vlasti.

1 příští týden jsem pryč. 2celé prázdniny nebudu mít přístup k internetu. 3 škola mi zabírá víc času než bych chtěla. 4 myslím si že po premiéře Breaking dawnu part.

Na tomto blogu najdete seznam zajímavých blogů na Blog. cz, který zde pro vlastní účely zveřejňuji, který jsem sám sestavil a který jednou za čas aktualizuji. Při své práci často narážím na kvalitní autorské blogy s vlastním obsahem, ke kterým se může hodit někdy v budoucnu vrátit. Tento blog mi tak slouží jako jakási zásobárna odkazů na blogy, na které rád čas od času zavítám. Autorského klubu, jehož členové jsou vybírání poněkud transparentnějším způso.

Jako malej sem fakt zbožňoval 3Bitky, byly to nejlepší, nejoriginálnější a nejchutnější čokoládovky pod sluncem a navíc sušenka uprostřed je terno. A taky mívali dobrý reklamy, jako s tou babkou a chlápkama z dodávky. A teď? To ty kyseliny zvyšujou prodeje, nebo co? You look.

Tak, a máme tu další recenzi restaurací, tentokrát vegetariánská restaurace Vegalité v Brně. Ráda bych začala poděkováním M. , který mě do této restaurace pozval jen tak na večeři a ještě mi říkal, jak se celý týden těšil. A to od mého masožravého dvoumetrového přítele považuji za velký pokrok. Oba jsme se tak nacpali, že .

Konečně se dá vyrazit ven bez nekonečné řeky potu. Spěšně oblékám sebe i děti, z nichž jedno, pekelně vřeštící, nejprve vyprošťuji z peřináče, odkud mu koukají jen nožičky, nasedám do auta a jedu směr park Pineta Sacchetti. Představuji si, jak dítka vypouštím do dětského koutku, dávám si kafe, tupě zírám přes louku na kopuli chrámu Sv. Skoro mi připadne, že se mi tou představou začínají chvět ruce. Paní, rozumíte italsky? Říkala js.

Poslední díl o krátkém pobytu v národním parku Ala Archa. Dalších pár řádek o putování po horách v Kyrgyzstánu. Pár řádek o dovolené na horách v Kyrgyzstánu. Z části je to přepis deníčku, konec je dopsán v dlouhých podzimnich večerech. Pár řádek o dalším dni na Loudání.

Kolikrát za život se vám splní dětský sen? Myslím nějaký velký, odvážný. Možná jen na první pohled těžko uchopitelný. Málokdy, že? A proto je tolik zvláštní, když se najednou tyhle sny zhmotní do reality, která je, celkem pochopitelně, většinou rozdílná od oních představ a výtvorů naší rozvášněné mysli. Ano, všechno je tu senzační, a nemohla bych být vděčnější, ale přece jen mám pořád vzadu na jazyk.