Heh, nebojte, nezapomněla jsem. Pamatuju si, jak jsem psala první článek. A když říkám strašně moc, vážně to tak myslím. Moc osobní na to, abych byla konkrétní, protože jsem se už hodněkrát takovým nepřímým sdílením na internetu dostala do nehezkých situací. Ale vlastně to ani není podstatné. Uvědom si, že tě to posunuj.

Možná to není přímo to stejné, ale je to všechno na jedno brdo.

We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. Dneska mam tak plnou hlavu, ze nedokazu dat dohromady jednu jedinou smysluplnou vetu. Zacinam se citit cim dal vic divneji. Jakoby mi neco sedlo do hlavy, uhnizdilo se a nechtelo se za boha dostat odtamtud pryc. Jen si sidlilo, delalo me to jeste smutnejsi, panictejsi, nerudnejsi.