Neříkám, že ten blog nechám prvnímu, kdo mi napíše, a.

Když to člověk začne cítit jinak. Nechci psát,že je konec tohohle blogu,protože není. Ale důvod,proč sem teď tohle píšu samozřejmě mám. Je to hlavně proto,že už nemám moc důvodů,proč být přilepená na th. de nebo jiných stránkách o Tokio Hotel tolik hodin denně.

Asi skoro každý má svého nejlepšího přítele ani já nejsem výjimkou. Znali jsem se už od dětství,kdo? A tím pádem opravdu konec velkého přátelství? Už nekoncertovali v malých barech,ale ve vyprodaných obrovských halách .