WELCOME TO THE RESISTANCE - -. Moc mě na psaní dopisů na rozloučenou neužije, nějak jsem v tom nikdy nebyla moc dobrá. Všechno pohromadě to působí jako ponurá zpráva, ale já vás prosím, abyste to tak nebrali. Já jsem veselá, protože se posouvám dál. Střípky života, názory a poznatky.

Konečně jsem zase něco přečetla. Opět nic moc, poslední dobou mi nějak není přáno. Zase jsem na to zapomněla. Knihy za měsíc květen a červen.

Mládeži, je to tady, konečně je všechno přesunuto - kromě videí a několika starých recenzí, které jsou v hrozném stavu a v podstatě nepotřebné.

Takže dnes je ten den, kdy jsem se rozhodla. A k čemu jsem vlastně dospěla? Dneska jsem pro vás napsala povídku, nebo spíše také vypravování. Takže dále se tady nebudu rozkecávat a budu doufat, že se vám bude vyprávění líbit. Dostali jsme za úkol se v noci s nabarvenými obličeji schovat na různá stanoviště u cesty. Já byla ve skupince s Davidem a Petrem, dost blízko k našemu stanovišti.

Nakonec mě napadlo, že bych sem ty fotky mohla zveřejnit, protože mnohé z nich jsou velmi podařené. A taky uvidíte, jak moc je Viky ve vybírání pozic ke spaní. 6? Kdybych nebyla jejím autorem, snad bych na ní i zapomněla.