tak jako život se posouvá ku předu tak i já, a cítím, že tohle místo musím opustit. Spousta vzpomínek, spousta slz i smíchu, všechno dobré i zlé co sem sem za ty roky. fakt už to je šest let? Co jsem sem vložila mi navždy zůstanou v paměti. Všichni ti lidé co přicházely a odcházeli, ale musím jít dál a tady to dál nebude. Tak tedy loučím se se všemi které sem měla a mám ráda. Půlnoční, tedy spíše ranní škvár.

Protože se mi začaly na blogu množit dost hnusné komenty. Protože na počítač nemám čas. Prostě už jsem sem půl roku nenapsala ani řádek a zjistila jsem, že i tak žiju. Co mě vzalo za srdíčko.

Hrubé chyby, které děláš při péči o vlasy nejspíše i ty. Já jen, nic se tu neděje. Žjůůůůva už od února nic. Chtělo by to nějak oživit. Pokud sem ještě někdo chodí.

I pád na držku je pohyb vpřed. Ty vé to snad ani neni možný. iRa Úlety aneb co psát? Normálně sem už zapomněla , jaký to je. A myslim, že to je dobrej pocit. Někdo se asi teď ptáte co? Ani newim kdy sem vyplňovala kolonku titulek, rubrika a taky autor že? A myslim že někdo lepší. A to pěkně hluboko! Chjoo.