Drobná zrnka myšlenek zachycená dříve, než se ze staré Makovice nadobro vysypou. Už jsem se tu párkrát rozepsala o své lásce ke kočkám. Posledního takového nalezence jsem objevila v pátek následující po prvním svátky prodlouženém červencovém víkendu. Ale řeknu vám, takového mrňouse jsme tu ještě nikdy nenašli. Příběh s dobrým koncem nebudu popisovat, dala jsem na YouTube krátké video. Tak, milí kočkomilové, dejte si.

Dobrá nálada nevyřeší všechny vaše problémy, ale nasere tolik lidí, že stojí za to si ji udržet. Když mi bylo těžko, vracela jsem se k článkům z dob plných smíchu a radosti, ke svým pochybným Silvestrovským předsevzetím a aprílovým žertíkům, jež některé z vás uváděly v amok. A bude se mi stejskat. Ty, kdo jsi dočetl až sem a jsi potěšen, odejdi, prosím, v míru. Ty, kdo cítíš zklamání, možná máš pocit, že svět bez výplodů chorého mozku Prd.

A to sestry Lucka a Niky. Z blogu A cup of style. Úspěšné obhájkyně titulu v kategorii Fashion a blogerka Tereza. Píšící blog Tereza in Oslo. Každé jsem položila 4 otázky týkající se právě vítězství v letošním ročníku ankety.

Na tomto blogu najdete seznam zajímavých blogů na Blog. cz, který zde pro vlastní účely zveřejňuji, který jsem sám sestavil a který jednou za čas aktualizuji. Při své práci často narážím na kvalitní autorské blogy s vlastním obsahem, ke kterým se může hodit někdy v budoucnu vrátit. Tento blog mi tak slouží jako jakási zásobárna odkazů na blogy, na které rád čas od času zavítám. Autorského klubu, jehož členové jsou vybírání poněkud transparentnějším způso.

Aby to tu dlouho nevázlo a červenec nebyl ve složkách prázdný, podělím se s vámi narychlo naším novým přírůstkem. Je to malej zabiják, od slepého koťátka agresor. Jeho životním posláním je kousat, škrábat a cupovat. Maskuje se za svou roztomilost, občas se tváří, že je hloubavý. V momentě, kdy ho pohladíte, teče krev a lítaj třísky. Je to takovej náš rosomák a mým životním cílem je nyní naučit ho se mazlit.

Začalo se mi nedostávat úložných prostor. Šla jsem zatím cestou nejmenšího odporu a vysypala jsem všechny klubka z igelitových sáčků, což můj problém dočasně vyřešilo. Ještě víc si tam teď připadám jako v galanterii. Příště je na řadě přeorganizování skříně mého manžela.