Sedím, přemýšlím a kapky potu s sebou sbírají mé poslední myšlenky a nápady. Snad, jako by mi braly i city. Když si v hlavě promítám poslední měsíce mého života, vidím trosku. Trosku, která se upínala na rychleztrácející se naděje a svými emocemi s sebou nechala cloumat, čímž přicházela o všechno, co jí do zmíněné doby přinášelo sílu. Plánuj, ale mysli . Ať přijdu s čímkoliv, povětšinou to skončí pouze u pře.

Hrubé chyby, které děláš při péči o vlasy nejspíše i ty. Nic tu nesmažu,jsou to vzpomínky. třeba se někdy objevím jinde,ale v tuhle chvíli. Mějte se,patří vám velký DÍK za ty krásné povzbuzující a milé komentáře.