Proč jsem si přestala psát deník. Ahoj Ze všeho nejdřív bych chtěla poděkovat všem, co četli, snad i rádi, teda. Těm, co četli rádi, můj blog. Je to super, když vidíte, že se někdo zajímá o váš názor, něčím ho podpoří, a vyvolá prostě nějakou diskuzi. Je super i v někom vyvolat to, že o něčem začne přemýšlet. A je samozřejmě i super podpora - vlastně od úplně cizích lidí - když se v životě stane něco špatnýho. A nerada to píšu, protože je trapný vzdát se ně.

Myslím, že kdyby mi teď někdo nabídl, ať s ním sednu do auta, na letadlo, na autobus nebo na stopa a pojedem někam do prdele, tak bych fakt jela. pro co vlastně žiju? Že jsem si koupila krabku a za jeden večer ji dala skoro celou? I kdy na půl s kámošem.