Těžké smířit se, že už dál ani zpět není kam, ty chvíle jsou tytam. Pořád dumáme, jestli zítra vyrazit do Prahy. Počasí je jak houpačka a já už po dvacáté zaklikávám do lišty online nákup vlakových jízdenek. Ještě nevím, jak se rozhodneme. Je to 50 na 50. Tak si užívejte volna! Spousty nápadů a přání každý má.

Vybrala jsem pár fotek, které se mi líbily nejvíce. Každá fotka pro mě něco znamená, je to vzpomínka, je to zachycení přítomnosti, kterou si prohlédnete v budoucnosti. Má vzpomínka při této fotce je, že když jsem jí vyfotila, měla jsem z ní strašnou radost a ukazovala jsem jí mému kamarádovi. Je to vlastně i vzpomínka na den s ním. Proč jsem byla dřív spole.

Mám rpo vás - asi - špatnou zprávu. Tou zprávou je, že se stěhuji na jiný blog. Měla jsem to udělat už na začátku školního roku. Nová životní kapitola - ale neudělala jsem to. je tu zapsaná moje historie, i ty části, na které zrovna pyšná nejsem. Moje sny jsou na prodej,.

Zaprvé se chci omluvit, těm kdo si objednal trailer a ještě mu nepřišel. měla by to být už jen jedna holčina. Poslední dobou toho mám moc. Tím chci taky oznámit, že v době od 12. ODJÍŽDÍM PRYČ A NEBUDU AKTIVNÍ.

Na začátku to bylo fajn, teď už to nechápu. Dřív než pustím ven svůj názor tak bych chtěla jen upozornit, že je to pouze - můj názor. Nechci tím nikoho urazit ani nic podobného, takže si to nikdo neberte osobně, jen to prostě ze sebe musím dostat. Čím dál častěji potkávám víc a víc zmalované holky už třeba ve 13? Dokážete si představit co s vaším obličejem tohle všechno dělá a jak jednou budete vypadat? Opravdu nechci nikoho odsuzovat.

Zdravím vás po po niekoľkých mesiacoch.