Ukázky z jiných povídek, Píšu. Čau lidi, to byla ale doba,než jsem se ozvala, co? Moc se všem omlouvám to ten počítač a hry na něm. Je to až moc návykové. Nic méně dneska se mi zdál sen. Ze začátku byl takový nevinný avšak později se začal rozvíjet a ke konci jsem nad ním začala přemýšlet jako o dobré povídce.

Představme si, že by osvícenství nebylo. Přišel by později někdo jiný s podobným názorem, který by jako osvícenství ovlivnil většinu zemí starého kontinentu nebo bychom ještě teď žili ve feudalismu? Kolik z nás by nyní sedělo ve školních lavicích? A kolik oblastí lidského vědění by pro nás zůstalo zahaleno tajemstvím? Myslím, že spoustu lidí by toho dnes hojně využívalo.

Napsat něco po dlouhé době je fakt hodně těžké. Nikdy nevím, čím bych vlastně měla začít a jak, aspoň minimálně, upoutat pozornost. Člověk se v jeden moment prostě ztratí a na vypsané pocity jen vzpomíná. Inspirace zamává z vlaku a na čas odjede. No díky všemohoucímu, že exitujou zpáteční jízdenky. Mám pocit, že ty tlusté čáry za určitým obdobím dělám nějak často. Ovšem, zde je další. Staří, noví, ztracení? .

Everything reminds me of you. Ive never been so sentimental. Cant breathe it infected my mental. Health and everything is falling. I wish i would never know babe. How sweet your lips taste. Even stupid love song hits me. Wish i could make you miss me. Hope that there is something like fate. That will bring you back oh my babe. Tell me how to stay alive. I looked for pills but found none. Every minute is so heavy. As im trying to forget my baby.