Po nějaké době, abych taky nebyla superneaktivní, bych vám ráda ukázala nějakou tvorbu. Někteří ji sledujete na facebooku, to znamená, že už znáte skoro všechny fotky, co jsou hotové a veřejné. Hele, lidi, jak vy se vlastně máte? Nemám nejmenší tušení, kdo všechno ještě obč.

Kliknutím na tlačítko Souhlasím s podmínkami užívání potvrzuji, že souhlasím s níže uvedenými podmínkami. Pokud žiji v zemi, kde se plnoletosti dosahuje v jiném věku než v České republice, potvrzuji, že splňuji všechny podmínky plnoletosti a přístupu k eroticky orientovanému obsahu.

Nějakým zázrakem se mi podařilo připojit a přihlásit na blog. cz, takže toho využívám a zkouším vám sem něco napsat na čtení. Jsem milovnice moře a tepla, ale už se i těším domů. Jsem plná zážitků a postupně je vám sem budu servírovat. Tak jsem se konečně dočkala pořádných veder! Už jsem to tu letos zmiňovala jednou, tento rok je vyloženě bohatý na cestovnání. Budapešť easter trip - part 2.

Nebylo by to ono, kdybych se nepochlubila úspěšným vkročením do maturitního ročníku, i když mě to trošku stresuje. Na druhou stranu jsem hrozně ráda. Donutila jsem se být tak trošku i systematik, číst knihy, prostě být tak trošku blíž ideálu sebe sama. Jen mě štve, že najednou musím řešit věci, o kterých jsem doteď neměla ani tušení typu přípravný kurz na TSP. Chodil jste někdo z vysokoškoláků na přípravu? Nebo případně maturanti, chystáte se? Je to vůbec k něčemu? Život.

Brzy zjišťuji, že v přípravě večeře pro několik přátel a čtyřchodového menu pro 150 lidí je propastný rozdíl. V boji ztrácím pár kapek krve a bílá, škrobená uniforma brzy připomíná oděv, ve kterém bych šla před prací válet sudy z blízkého kopce. S mými schopnostmi se velmi nepočítá, a tak moje práce zahrnuje spoustu chopping. Každé odpoledne však jako Popelka odhazuji svou špinavou zástěru, měním se v elegantní dámu a z posh. Pusu a pár kapek deště,.

Cítím s lehkostí tvojí jemnou kůži. Když to začalo, možná jsem měla víc bojovat, ale řekla jsem si, že tě nechám jít, když to tak budeš chtít. Ale teď jsme tu spolu, možná jedna z těch posledních společných chvil a já jsem nakonec ta, co bude muset odejít. Kvůli sobě, kvůli bolesti. A někdy je tak těžké nazvat věci pravými jmény. A pak se znovu smát.

Můj život připomíná velký kolotoč emocí,. Který se jednou za čas zastaví do úplného ticha a prázdna. V těch chvílích se nic neděje a já toužím po tom, aby se znovu roztočil. Ale když to udělá, nestíhám se dívat kolem sebe. A modlím se, aby už ta jízda skončila. A jen jednou za velmi krátkou dobu existuje úplně vyvážený stav, který není hektický ani úplně nudný. Nutno říct, že jsem asi i úspěšně zvládla zkouškové. Po těch letech studia už mě nedokáže nic rozhodit.