To travel is to live aneb jak bylo na projektu v Chorvatsku. Kterou všem moc a moc doporučuji, protože mi připadá, že oproti jiným organizacím se o účastníky opravdu stará. Jak už to tak bývá, párty byla skoro každou noc a obvykle se protáhla až do rána. Nesměla chybět také Intercultural Night, při které padly litry balkánského nápoje zvaného rakija, ale také třeba flaška medoviny nebo italské víno. A můj nejsilnější okamžik? Existu.

Believe in me, when I am gone you gotta keep a smile on. Believe in me, goodbye my friends, just celebrate the times we spent. Někdy se mi zdá, že živo.

Hlavně ti, kteří mě na blogu znají už delší dobu. Jo, mám nový blog, zase. ale nějak mě to tu přestalo bavit. Omlouvám se, ale dávám si od blogu pauzu.