Nebudem si nějak extra sypat popel na hlavu, že jsme se tu půl roku neukázali. Co si budem, tento blog stejně nějak extra nefrčí. Jeho funkcí se stává spíše výtvarničina, které už moc času nevěnuji. Co se týče prozaické tvorby, tak tu si již nechávám soukromě, protože jsem dospěl do stádia, kdy bych i rád něco vydával. Klauzury 2014 - Svátek bláznů. Užijte si poslech a zasměj.

Musíte jich vyzkoušet víc II. Musíte jich vyzkoušet víc I.

I přesto, že právě teď porušuji svůj zvyk psát pouze témata týden, musím tento článek napsat. Dostal jsem chuť vm svěřit něco osobního. Dlouho jsem uvažival, co by to mohlo být. A když už jsem našel vhodné téma, musel jsem se taky donutit ho ze sebe dostat. A teď už jsem za počítačem a píšu, takže jsem uspěl. Článek bude jedna o mé osobnosti. Mojem komplikovanén, nemocném a zdevastovaném já. Takže stejně jako dekorace a vybavení bytu, musí být .

You know nothing, JON SNOW. Stála jen metr od něj a hleděla do těch známých zeleno oříškových očí, byl zvláštní pocit se do nich po třech týdnech dívat, zvlášť když z nich čišela jen lítost a zklamání. Říkala teď na hlas vše, co ze sebe chtěla už tak dlouho dostat. Její blankytně modré oči byly skleněné od všech těch vzpomínek, které se jí právě proháněli hlavou. Jak může čekat na někoho, kdo k ní nechová stejné city? Že slova nejsou meče.