Takže - po extrémně dlouhé době mě komentář zase donutil se ozvat - jinak bych se asi nedokopala cokoliv napsat. Pokusím se to vzít zkrátka. A už předem jsem trošku smutná z toho, co se chystám napsat. Ale myslím si že nastal čas. Ale k tomu až později. Plánovali jsme cestu do Vietnamu, kde bych poznala jeho tatínka, vzhledem k okolnostem to ale neklaplo. Nevadí, jindy! Když já se prostě neumim učit. A stejně tak se mi mění postoje k sobě samé.

4 vážné problémy pleti, na které jen krém nestačí. dubna jsem tento blog zakládala a tak bych ho dnes i ráda zrušila. A x-tého dne vstala z mrtvých.

Když se lidé rozhodnou, že si pořídí kočku, automaticky přemýšlí o kotěti. To je ale velká chyba! A já vám ráda řeknu proč. 10 vět o mém psovi, které lidi nejčastěji říkají. A taky to strašně letí. Kešu dneska slaví půl roku! Netuším, nevím, nestíhám! .

Jsem velice citlivá duše, co má hlavu neustále plnou myšlenek. Zatížená minulostí a bojící se budoucnosti,. Svázaná strachy, potřebující jistotu a hodně lásky. Mám spoustu životních snů, ale tučné bankovní. Ač to může znít naivně a jako klišé, chci žít tak, abych na konci. Chci žít s radostí z drobností, s láskou a upřímností, tolerancí. Věřím, že každý máme předem daný osud, ale svou. Snažím se, aby mým makeupem byl.

Tak jsem si řekla, že udělám něco produktivního a vzhledem k tomu, že k učení se fakt nedokopu - rozhodla jsem se vás zase po dlouhý době obohatit o nějaké průlomové myšlenky. Zda-li mohu hmotu v mé lebeční dutině takto nazývat. A vyjímečně všechny mé myšlenky. Závidím vám všem, co máte teď prázdniny! Neříkám, ž.

Letos v mém prvním bytě. Kdyby mi někdo letos či minulý rok řekl, že ještě někdy přidám článek na blog, tak bych se mu vysmála.

JE MI DO PÍČI ZLE, ZE MĚ, Z MÝHO ZASRANÝHO ŽIVOTA, Z LIDÍ, Z TĚCH KUREV A ČŮRÁKŮ ZASRANÝCH. Říkáte si, že může bejt hůř, to já vim kurva taky, ale nechci už do hajzlu. Zapaluju si a nevím kde začít, mám v hlavě zmatek, chvíli jsem přeplněná pocity a po další chvíli mám prázdno, pak zas jen sračky, pořád dokola. pořád se něco děje, ale já jako bych stála pořád na místě. pak se pohnu o rok a po roce jsem zase zpátky, v tý prdeli zasraný. a víte co? JÁ NIKDY NENAJDU TO .